www.cpssu.org
Dnešní datum: 19. 08. 2017   Czech-Slovak Political Science Students' Union  
kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka

Analýzy a komentáře

Osobnosti
Politické ideologie
Volby a strany
Volby v ČR a SR

Archiv článků

E-knihovna
Linky
Satira


kulatý roh  CPSSUkulatý roh
AKTUALITY
Co je CPSSU?
Kdo je kdo v CPSSU
Kontakty

Archiv akcí
Soustředění CPSSU
CPSSU v médiích

Partneři CPSSU
Dokumenty CPSSU
Akademické spolky
Historie CPSSU

CPSSU

* Akce CPSSU: Poznámky k opozičnímu hnutí v Československu 1968-1989

Vydáno dne 09. 03. 2005 (4777 přečtení)

Pozvání CPSSU přijal 23. března 2005 český historik a publicista Emanuel Mandler, který se ve své přednášce zabýval dějinami československého disentu a poskytl posluchačům odlišný pohled na problematiku, než jaký dnes převažuje. Přednáška byla rozdělena do čtyř částí: v první se Emanuel Mandler zabýval kořeny disidentského hnutí v letech 1945–1969, ve druhé rolí Václava Havla pro určení směřování disentu v 70. letech a Chartou 77, ve třetí pak situací, kdy disent žil v pomyslném ghettu a nereflektoval stav společnosti v ČSSR a v závěrečném oddíle přípravami převratu v roce 1989, rolí perestrojky a glasnosti a vedoucí rolí lidí okolo Charty 77 v polistopadovém vývoji.

Emanuel MandlerOsou první části bylo líčení cesty od národně-socialistické revoluce přes vítězný únor 1948 až k roku 1968. E. Mandler zdůraznil nadšení jak velké části národa, tak intelektuálů, pro socialismus jako ideální společenské zřízení řešící aktuální problémy lidstva a komunistický převrat tak pro řadu z nich znamenal zradu na myšlence socialismu. Pokračoval pak představením politického smýšlení Jana Patočky tak, jak jej sám Patočka vtělil do několika svých děl a které bylo založené na marxismu a, co bylo pro další vývoj disentu obzvláště důležité na nepolitické politice a na morálce. Při líčení událostí normalizace byly vyzdviženy základní aspekty husákovského režimu – na jedné straně zde bylo pronásledování řady lidí a utužení moci strany, na druhou stranu se režimu dařilo zvyšovat životní úroveň a s tím vším bylo spojené rozdělení národa na Čechy a Slováky. Dopis Václava Havla, brilantně napsaný a v řadě věcech přesný, se však odlišoval od skutečnosti přeceněním rozhodující role strachu pro chování společnosti a nereflektováním smíření se velké části společnosti s režimem tím, že se lidé snažili mít od všeho pokoj, klid na svůj život... To je přitom zcela jiná interpretace stavějící na přesvědčení, že lidé by za reformy systému bojovaly, ale mají strach. E. Mandler přitom citoval článek Petra Rezka z roku 1990 Pohled na Václava Havla zdola. Charta 77 vycházela z těchto ideových pohnutek a z přesvědčení, že a) režim je slabý díky relativně mírným rozsudkům v procesu s Plastic People of the Universe, b) že získají zahraniční podporu a c) podceněním konsensu společnosti s režimem a snahou o klid ve státě. Významný byl i vliv osmašedesátníků, kteří se domnívali, že většina společnosti nenávidí režim stejně jako oni. Charta 77 byla vrcholně nerealistická i v tom, co požadovala, čímž nemělo být nic jiného, než vytvořením demokratické společnosti – věci pro režim zcela nemožné. Teprve v čase po vydání Charty 77 zavládl ve společnosti opravdový strach, který režim úspěšně využil už jen v tom, že zatajoval její obsah, jak jen mohl. Organizace Charty 77 se potom sama vyřadila ze hry tím, že sama sebe označila morální a vůbec ne politickou organizací. Důsledkem bylo, že sama sebe uzavřela do ghetta, které bylo opravdu dokonalé.

Jaromír Baxa a Emanuel MandlerLeitmotivem třetí části byla otázka, jak se opozice vrátí do národa. V. Havel svůj postoj popsal v Moci bezmocných: okruh disentů se do společnosti ani neměl vracet, protože společnost si jej nezaslouží, jak ukázal na podobenství zelinářů a disidentů žijících v Chartě. Řešení možné pouze pokud by se společnost proměnila a přiklonila k disidentům. Důsledkem byla rezignace disidentského hnutí na bližší reflektování skutečných potřeb obyvatelstva.

Akcentování morálky mělo jednu zásadní chybu – morálka je o normách chování a politika je praktická činnost. Neochota věnovat se praktické politice včetně stran, opozičních stran působících jiným způsobem než morálně se projevily jak při samotné sametové revoluci, tak při formování Občanského fóra. Ideou prosazovanou lidmi z Charty 77 byla masová, všeobjímající organizace-neorganizace, organizovaná pouze horizontálně, bez vztahů podřízenosti a nadřízenosti. Další opoziční skupiny se zcela logicky snažili získat také část moci a ucházet se s vlastními programy o přízeň voličů. Takový scénář však byl lidmi z vedení OF zcela odmítnut a další kroky směřovaly k integraci, k znesnadnění činnosti dalších stran tím, že OF jim jednoduše neumožnilo získat peníze na činnost, či k diskreditaci jejich představitelů. Jiný byl postoj ke stranám Národní fronty a speciálně ke KSČ, které pokládalo za zdiskreditované a nepředpokládalo jejich možný úspěch ve volbách. Blízkým spolupracovníkem V. Havla se stal komunista Marián Čalfa a jediným nepřítelem OF se fakticky staly nové politické strany. Samozřejmě OF neudělalo všechno špatně, avšak způsob předání moci a způsob, jakým se stavěl ke standardnímu politickému systému, vedl k řadě přehmatům, jejichž důsledky jsou patrné dodnes.

V následné diskusi se pak přítomní dotkli otázek spojených se vzájemným vztahem Čechů a Slováků, diskuse o odsunu Sudetských Němců v československém disentu v 70. letech, působení Demokratické iniciativy a dalších témat. Přestože byl nyní opuštěn obvyklý model diskusí hostů zastávajích různé názory, domníváme se, že to nebylo na škodu, protože s dalšími interpretacemi let 1948 – 1989, zejména těmi, které akcentují přínos Charty 77, se je možné setkat téměř všude.

Diskusia

Přednášku si můžete poslechnout i ve zvukové podobě (velikost: 15,23 MB / čas: 47:55") (nahrávka byla pořízena a zveřejněna se souhlasem pana Emanuela Mandlera).

text: Jaromír Baxa
foto: Petr Just
technické zpracování: Pavol Minárik


Celý článek | Autor: Jaromír Baxa | Počet komentářů: 28 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

kulatý roh  Anketakulatý roh
Čo je podľa vás dôvodom negatívneho postoja mnohých Európanov voči Spojeným štátom Americkým?

Neznalosť americkej kultúry
6699 (6699 hl.)
Rozdiel v bohatstve
3695 (3695 hl.)
Americká zahraničná politika
5595 (5595 hl.)
Iný dôvod (napr. história)
3604 (3604 hl.)
Neexistuje racionálny dôvod
4049 (4049 hl.)

Celkem hlasovalo: 23642
  (Starší ankety)


kulatý roh  Novinkykulatý roh
18.03.2007: Diskusie k článkom na cpssu.org
Po dlhšom čase opäť umožňujeme našim čitateľom diskutovať o článkoch na cpssu.org. Bohužiaľ staršie komentáre boli odstránené v rámci technického riešenia odstránenia tzv. spamu z našich diskusií. Upozorňujeme tiež prispievateľov, že maximálna dĺžka komentára je 10 000 znakov.

19.12.2006: PF 2007
Redakcia cpssu.org praje všetkým čitateľom príjemné prežitie vianočných sviatkov a veľa úspechov v novom roku 2007.

Zhrnutie roku 2006 si môžete prečítať v komentári Petra Justa.

31.10.2006: Projekt Ekonomie pro politology pokračuje
V akademickom roku 2006/2007 pokračujeme s projektom CPSSU Ekonomie pro politology, ktorý je zameraný na prakticky orientovanú výuku ekonómie pre študentov politólogie, mezinárodnych vzťahov a príbuzných oborov. Viac informácií nájdete v článku Ekonomie pro politology.

Od 14. 12. 2006 sledujeme návštevnosť cpssu.org:

Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik